#2

[Hello Sun]
Zombie ↔ Migrants and Queers
The End-Times and the End of the Line → war has become as mindless as a [Playstation game].
Hello Sun → Zero & Infinity → Invisible mathematical line

Všechno bylo ztraceno už dávno předtím, než jsme se o cokoliv začali pokoušet. To znamená, že selhání a neúspěch je mnohem produktivnější a hmatatelnější. Nechává zasebou viditelné šrámy. To, co se nedaří realizovat na různých úrovních slova – nepodaří se ani na úrovni kulturních vrstev. Dospěli jsme už tak daleko, že jsme dost mocní na to, abychom vzkřísili svou noční můru? Jazykem noční můry je kolaps.
→ Damašek, Sýrie. Rok 1975. Po tom, co byl Henri Kissinger přesvědčen o tom, že posílení arabů by destabilizovalo jeho rovnováhu moci. Rozhodl se roztříštit moc arabských zemí tím, že způsobil, že se rozhádaly. V rámci několika jednání přesvědčil Egypt, aby podepsal samostatnou smlouvu s Izraelem. Zároveň ale předstíral Asadovi, že pracuje na šírší mírové dohodě. Jejíž součástí budou i Palestinci. Ve skutečnosti byli Palestinci ignorováni. Pro strukturální rovnováhu globálního systému byli irelevantní. Když to Asad zjistil řekl Kissingerovi, že to, co udělal, osvobodí [démony, kteří se skrývají pod povrchem] arabského světa.
Přímé akce nebo různé formy atentátů, vražd či mučení za účelem získání publicity, vydávají na usmířenou mediím videa a nebo fotografie obětí → akt vnitřní války se vrací k psychotropním počátkům, k očarování, fascinujícímu představení obětování, smrtelného zápasu, k výsadám starobylých náboženství, kmenovým rituálům. Terorismus nám připomíná, že válka je přízrakem šílenství, stejně jako obluzení transem, drogami, krví... Ve válce → bují vnuknutí a halucinace... pátrání po psychologických faktorech (potlačujících či posilujících) přispívá k tomu, že se bitvám vrací jejich opravdový ráz. Není válka bez spektáklu, není složitější zbraně bez psychologické mystifikace → zbraně nejsou jen nástoji ničení, ale též nástroji vnímání, jsou to [stimulans], jenž vyvolávají chemické a neurologické jevy na úrovni smyslových orgánů a centrálního nervového systému, ovlivňují reakce, samotné rozpoznávání vnímaného objektu, jeho odlišení od ostatních objektů.
Chtějí-li vojenští představitelé vzbudit hrůzu, musejí vymyslet něco lepšího než čtyřicet milionů mrtvých za druhé světové války → v každé vteřině se odehraje druhá světová válka. Během prvních hodin zahyne více lidí než ve všech válkách v dějinách – [metamorfózy percepčních polí] → válečné stroje mizí do mlhy.

[2048: The End of the World] vs. [Living in 2050] → [ʘ]nly

Happy Now = 3 → Happy Day = 2 → Happy Week = 1→ Happy Life = 0 →  Input A + Input B = Content A + Style A – Content A + Style B

Joystick Soldiers [Playing War] – Meshwork or Hierarchy? Bezedné prostředí spekulací. And/or? and and/or or? Je lidské tělo chybějícím článkem proto, aby stroje dosáhli skutečné inteligence? Pocit tajuplného je odlišný. [Něco je tam, kde by nemělo být nic, nebo tam, kde by něco mělo být, není nic]. Dlouho předtím než se z nás stali myslící bytosti, naše buňky načítaly data z okolního prostředí a společně pracovali na tom, aby z nás zformovali soběstačné látky. Základní imperativ přežití tělesného v nejistém světě.

Hello Sun →  The Black Sun →  The Dark Side of Light → [Black Magic → Biotech & Dark Markets] → Endgame → válka nemá ani tak přinášet hmotná vítězství – teritoriální & ekonomická, spíše si přisvojit ta nehmotná  – [pole vnímání] → nebyly tam stromy, vegetace, voda, dokonce ani země. Zformování zmizelého spoluhráče před jeho pravděpodobným rozmetáním. V nečekaném fázovém posunu [nepřímého vidění] nemá hráč ani tak pocit, že bude zničen, jako odereálněn, dematerializován, že náhle ztratí veškerou vnímatelnou referenci ve prospěch nadsázky viditelných značek. Oči jsou příliš neefektivní, aby viděli, co se děje. Jsou stále tmavší a tmavší, přesto se noří hlouběji do temnoty světa, aby pak líčili to, co zůstává neviditelné – vidění je neustále ničeno – překonfigurováváno → směřujíc hluboko do výpočetní infrastruktury. Namísto pouhého prezentování věcí ve světe → [stroje a jejich obrazy začali dělat věci ve světě].